Tak ted by to jeste chtelo uvest,

jak byla v r. 38 na valku pripravena nemecka armada.

Re: Tak ted by to jeste chtelo uvest,

na celoevropskou válku možná ne, na agresi jednoho slabšího soupeře posychrovanou dohodou s jeho spojenci připravena byla.

Váš článek se mi velmi líbí

Tedy co se týká hodnocení z vojenského hlediska, ale ono to i tehdy bylo spíše o politickém rozhodnutí. Třeba když si vezmeme pohraničí opevnění, kde správně zmiňujete, že nebylo zcela funkční a že jeho dokončení bylo plánováno o mnoho let později, to je celkem logické protože toto opevnění mělo posloužit spíše k odstrašení Německé agrese ,než k vojenským ůčelům, to samé bylo s výzbrojí, at´se to týká zastaralých pušek nebo málo funkčních tanků,když si přečtete dobové komentáře i samotné Benešovy výroky k těmto událostem,spíše jsme sázeli na to ,že Němce odradíme těmito čísly a spojence navnadíme. Beneš byl prostě politik a diplomat a válčit ve skutečnosti i po vyhlášení mobilizace nikdy nechtěl. Proto všechny úvahy, jestli jsme se měli bráni nebo ne, jsou zbytečné, plánování aktivní obrany tehdejší Československé republiky bylo jenom na papíře a nikdy nemělo být realizováno, což nakonec i vyznívá z Vámi vypracovaného článku pohledem více vojenským.

jsou ty odhady vojáků reálné?

Autor uvádí jako "mírové počty prvorepublikové československé armády" odhadovaných 1 500 000 mužů ve zbrani, Což prý by byla tehdejší dobová největší armáda na světě. Jenomže, pár vět předtím mluví o 1. a 2. záloze . Takže, nikoliv stálá bojeschopná armáda,ale prakticky všechno co šlo zmobilizovat a v případě války použít.

Ještě jinak řečeno , těch 1,5 milionu vojáků by bylo víc jak 10% všeho obyvatelstva republiky. Pokud bychom podobné měřítko použili i pro Německo, dojdeme k odhadu že při své mobilizaci by proti nám mohlo postavit minimálně 6 milionů mužů. Poměr cirka 4:1 . A odpovídá to síle německých armád, které o 2 roky později dokázaly porazit a obsadit celou Evropu od Pyrenejí až téměř k Moskvě...

Jak dlouho bychom byli schopni odolávat?

Edvard Beneš se prý na podzim roku 1938 na poradě zeptal svých generálů: "Jak dlouho budeme schopni odolávat?". Dostalo se mu prý odpovědi: "Maximálně několik týdnů." A Beneš se prý pak zeptal: "A co bude potom?", aby si po chvilce ticha sám odpověděl: "Potom nás vyvraždí."

Kromě ryze vojenských aspektů tu byly ještě dvě další nepříznivé okolnosti:

- třímilionová sudetoněmecká pátá kolona v pohraničí

- neochota Slováků bojovat proti Německu - ti využili Mnichova k získání autonomie Slovenska.

Případný boj byl pro Čechy v roce 1938 beznadějně ztracený a navíc bychom asi získali nálepku toho, kdo zavinil rozpoutání války.   

jen doplnění autora

čs.obranná strategie ani v případě dobudování opevnění a optimálního vystrojení jednotek nepočítala s tím, že by byl nepřítel odražen. Obranné síly měly agresora zpomalit a po dobu zhruba 30dní bojovou činností brzdit jeho postup do vnitrozemí. Během této doby počítala strategie s aktivním bojovým zapojením spojenců(zejména Francie). Politická situace podzimu 38 ale byla zcela jiná, Francie a Anglie dala od ČR ruce pryč a naopak vystupovala v tom smyslu, že pokud ČR vojensky vystoupí, bude naopak ona považována za agresora. Dále zde bylo reálné nebezpečí, že se do konfliktu zapojí i Polsko a Maďarsko, což by vázalo další vojenské síly. Role vojenské pomoci SSSR vzhledem k vzdálnosti byla pouze teoretická a asi by znamenala jen omezený letecký most a podporu, ne nasazení pozemních jednotek.

Obrana zcela jistě nebyla možná.

Celé to slavné opevnění stálo na území s krajně nepřátelským obyvatelstvem a tak se nedalo udržet..

Republika byla dokonale obklíčená: vyjma východu bylu všude jinde Německo.

To stačí - výzbroj armády za této situace už netřeba rozebírat. Jakákoli obrana by byla nesmyslná.

Rozhodla-li by se tehdy česká politická reprezentace pro vojenskou obranu, byli by dnes Čechové méně než Lužičtí Srbové, byli-li by vůbec jací.